Srpen 2012

Návrat do pekla

31. srpna 2012 v 20:19 | Aksal |  O blogu a o mně..
Žárlivost,upnutost.. Co já vím? Spíš ta žárlivost. Bojím se že ztratím sestřenici.
Nesnášela svou sestřenici Verču. Najednou jí "žere" .. Myslela jsem si,že budeme zítra u babičky. Ne,jede k Verče. A to my to ani není schopná napsat. Jenom napsala že jede pryč. Jako kdyby mi to nedošlo. Já vím jsem trochu jiná. Jiná a žárlivá. Ani na kluka jsem nikdy takhle nežárlila. Asi je Verča lepší než já. Může si s ní povídat asi o všem. Verča jí říká beruško a lásko. Nepotřebuju to. Bože jsem tak blbá. Zase to přeháním,vím to. Ale takové zklamání?

Ano,třeba to měly domluvené už dávno. Ale potřebuje mi takhle lhát. Ví že já nemám ráda když něco tají. Jsem pitomá. Kdyby to ředkla rovnou,mohlo to být lepší. Asi bych se tak nevztekala a nemusela poslouchat tu stresovou muziku. Zítra uvidím jestli tam přijede. Jestli ne.. Nevím. Nemám právo jí nadávat a pomlouvat. Ale mám hrozný strach že o ní příjdu. Mám se změnit? Mám být jako Verča? Ne! Vždyť ona je tak blbá,namyšlená. Společně jsme jí nenáviděli.

Můj návrat z prosluněné a čisté chaty,se změnil na návrat do začmouzeného facebooku!!
Kurník!


Konec prázdnin

25. srpna 2012 v 9:33 | Aksal |  O blogu a o mně..
Stokrát raději bych byla doma něž na chatě. Je pravda že tam se můžu jen tak válet ve stínu s nožkama nahoře,ale ta nuda? Jeden časopis jsem si přečetla asi stokrát. Výlet do města mě potěšil a koupila jsem si pár věci a nové boty. "Vyzdobila" jsem si svůj pokoj v bytě u babičky. (Babička bydlí ve městě,ale když je pěkné počasí jedou na chatu) V bytě je alespoň počítač,ale na chatě? Nic. Jenom houpačka na které trávím celý den. A t se jen k večeru přemístím do obýváku na televizi. A to tam budu až do konce prázdnin. Ano,sice jenom týden,ale pro mne věčnost. Tenhle týden by tam měl přijet i Tomáš (-strejda) a tak prý pojedem do zoo. Narodila se tma trojčata bílých tygrů. A já je miluju. Jsem zase dětinská.

Já si jenom řikám "Kruci!! Bude ti čtrnáct a chováš se jak malá." .. Moc tomu nepřidá chování babičky. Na víkend jsem chtěla jet domů protože,dva týdny u prarodičů? Ano,byla jsem tam takovou dobu. Více? Už ne. A tak.. Víkend jsem si přála strávit doma. Stalo se. Jsem doma. Ale ty věty .. "Ale mně se po tobě bude stejskat!" Bože! Dělá ze mně pořád malou. Já jí mám ráda.
Ale tohle? Áá! Zase se směju sama sobě a vzpomínám jak mi tu drsnou větu řekla asi stokrát.
Mamka mi nabídla ať už jsem doma,klidně. Ale já nechci být doma sama. Ještě více se nudit.
Alespoň tam na chatě prohodim pár slov,ale abych doma mluvila sama se sebou? Nechci.
Mamce už dovolená skončila a táta ani dovolenou neměl.

Po návratu mě překvapila novinka. Riki už jde na vlečku-to znamená,že táta vzal prasečí kůži a vlekl to po lese až..Nevím kam. A Riki šel po stopě,tedy po tom pachu.
Je šikovnej. Umí sedni,pac,hledej,hlas. Zase machruju co? Ale jsem na něj pyšná. Vlastně z části i na sebe. POmáhala jsem ve výchově. I když.. Když totiž řeknete hlas a Ajax se rozštěká,Riki ho pozoruje a skáše po něm jak magor.


No nic. Asi se půjdu projít pro nějaké časopisy..To jen abych si nečetla pořád to samé.
Ani facebook už mě nebaví.


Plave,plavu,plaveme

18. srpna 2012 v 21:46 | Aksal |  O blogu a o mně..
Už mně pálej oči. V televizi zase nic nedávaj a já zase sedím u počítače. Už dvě hodiny. Nehraju hry. Jen bloudím po blozích a pročítám. Nudím se. Všichni už spí a já si půjdu zaplavat do vany. Jsem nějaká unavená a hladová.
No tak Aksal,na noc se nemá jíst. Jako kdyby mi to uškodilo. Asi půjdu hned spát. Poslední dny se mi zdají krásné sny. Jeden o krásném pokoji,druhý o tom co nemůže v mém věku vyjít na veřejnost a na dnešek..To ani nevím,ale byl taky bezva. A tak se těším na ten dnešní. Tenhle pokoj je zatraceně dobrý. A to tak žlutou barvu nemám ráda.
Zítra odjíždím na chatu. Alespoň nějaká zábava. Těším se tam. Někomu přijde houpání se na houpačce v půlce lesa divné a mně zase zábavné. Jednou jsem to svoje lítání nahrávala. Spadl mi telefon a byla jsem ráda když jsem ho dala dohormady. Ten telefon mi teď dává zabrat. Dnes jsem ho třeba "čistila" (:D) a vypadlo z něj cosi (nevím jak to nazvat),nedrželo to a tak jsem musela použít známého kamaráda vteřiňáka. Pomohl a doufám že jeho síla bude mocná a dlouhodobá. Jinak dnešní vedro bylo silnější než já a tak jsem ani nikam nešla. Seděla jsem,ležela jsem a četla nějaké staré časopisy.
A,A,A .. Samé A! Jsem tak pitomá.


Praha

16. srpna 2012 v 19:48 | Aksal |  O blogu a o mně..
Dnes jsem se přesvědčila že Praha je divná. Moje představa o tom jak tam budu bydlet už zmizela. Vážně nevím co s ní všichni mají. Ten provoz,lidé..Naprosto zbytečný stres. A to jsem jenom seděla v autě a měla jsem toho plné zuby.
V takových případech radši zavřu oči a soustředím se na hudbu co mám ve sluchátkách,ale tentokrát jsem neměla sluchátka. Nešlo ani spát. To troubení a věčně nadávající si řidiči je hrozné.

Bloudili jsme. Nejdřív vpravo pak vlevo,ale vždyť ty ulice jsou všechny stejné!!

Jediné co mě doopravdy zaujalo,byla letadla. Lítala tak nizoučko. Ach,já vím. Ví že jsem blondýna a že to asi nikdy nepochopím,ale.. Jak se může vznést tak velké a těžké letadlo? Můžu si to vysvětlovat jak chci,ale stejně na to nepřijdu.

Potěšil mě odjezd z hlavního města. Jen jsem zamávala s myšlenkou že se tam nepodívám,no doufám že hodně dlouho.
Jeden tří hodinový výlet mi postačil.

Poté jsme hledali jednu restauraci. Hledali a našli,ale asi po hodině. Když jsme uviděli ten velký nápis,tak jsme se radovali. Úspěšně jsem vylezla z auta a prohlásila jsem: "Ah,já jsem si šetřila místo tak doufám že budou mít něco dobrýho." .. Za chvíli jsme byli u dvěří a taky u cedule jako kráva kde stálo: "Dne 16.8. se nevaří!" Bezva. Oběd byl až ve 13:00 . Alespoň že byl. Sice jenom smažák s hranolkama,ale.. Aspoň něco.

Teď poslouchám písničky které jsem dnes neměla možnost slyšet. Tu náladu mi Skáčka vždy naladěj.


Otevřel oči

15. srpna 2012 v 20:16 | Aksal |  O blogu a o mně..
Navštívila jsem svou sestřenici. Bohužel jen od neděle do úterý.

Jsem celkem naštvaná co může láska se člověkem udělat. Ani se to nedá napsat. Když na tu krávu Kristýnu pomyslím,už mám vztek. Jen co jsem jí uviděla,věděla jsem že to je kráva. Zelené značkové tričko a krátké,kraťoučké,velmi krátké kraťasy! Á! Bylo to hrozné. Tak hodně jsem se musela nadřít abych otočila oči a nekoukala jsem se na ní. Hrůza.
Abych to vysvětlila.. Michal chtěl chodit právě s Kristýnou.
Už asi před týdnem Michala odmítla,ale on nepřestával bojovat. Ona ale bojovala také. Zkrátka,dělala z něj naprostého debila. Jen aby ho mohla odkopnout. Je mu sice osmnáct,ale z jeho strany se na to kouká jinak než z naší.
Měl jí rád,nebo dokonce má jí rád. V neděly večer jsme mu jí se sestřenicí zkoušeli vymluvit. Asi to vychází.
Všichni vidí jak je blbá. Ale nikdo se to neodváží říct na plnou hubu.

Až pondělí večer bylo to pravé. To co znám. To co už jsem prožila loni.
David provokoval a opakoval slova. David2 napodoboval trabanta. Sestřenice se smála. Michal kecal. Kristýna seděla a čuměla do blba. Karel hulil. Prostě všechno tak jak mělo být. Tak jak se chovají normálně a jak je znám.
Nikdo si nevšímal Kristýny. A to bylo bezva. Nevšímal si jí ani Michal. Potěšilo mě že otevřel oči a začal přemýšlet.
Karel mi nabídl trávu. Bezvadně jsem odmítla. Karel mi nabídl cígo. Váhala jsem,ale nakonec jsem odmítla.
Ach,přece jsem chtěla zkusit všechno. Myslím že na trávu mám ještě čas.. Myslím!

Tenhle rok tam nepřijel Tomáš. Byla jsem celkem ráda. Nechtěla bych být tak pitomá jako tenkrát.

Tak nakonec jsem u babičky. Utratím našetřené peníze. Což mě asi moc nepotěší,ale nebudu si je skladovat. Do Vánoc času dost. Dnes jsem spala do jedenácti. Jen jsem se vzbudila s pocitem že má někdo svátek. Tak jsem vytáhla telefon a napsala jsem smsku malé sestřence a hned jsem šla zase spát. A stejně jsem nějaká nevyspalá. Tak jen dokoukám film a jdu zase do postele.


Času málo

11. srpna 2012 v 13:09 | Aksal |  O blogu a o mně..
Zítra se koná odjezd na další vesnici. Tentokrát už tam na mně nebude čekat farma,ale sestřenice.
Nedá se říct že bych se těšila,ale ani že bych se netěšila. Uvidím Davida,Jirku,Michala..
Ale už jen to že tam budu pouze do úterý,mě tam neláká. To je tak když za mne rozhoduje máma. Prý abych byla radši u babičky. Můžu si vybrat. Buď jet a být mezi lidmi a nebo nejet a zůstat sama doma. Tak to radši pojedu. Měla bych jet až v pondělí,ale jedu zítra. Už abych byla pryč z domova. Nudim se. Ani se mi nechce ven. Jen se koukám na televizi a ležim.

Když už jsem sama doma,tak jsem chtěla něco napsat. Něco o tom jak se zmiňovaně těšim,netěšim a něco o tom že si příští článek počká. Možná ve čtvrtek něco přibyde. Ale nejsem si jistá.
Podle toho jestli pojedu k tetě nebo babičce. Po pravdě-radši bych chtěla k babičce.
Tetiny řeči o tom jak jsem vyhublá a že musím jíst mě vedou do pokoje k sluchátkům.

Asi si budu objednávat knížku. Zatím jen nevím jaký díl. Ale podle toho co jsem si o dílech našla na internetu vítězí "Holky na vodítku: Jmenuji se Martina" .. Pak je ještě Alice a Ester. Alici mi pujčí sestřenice a Ester si pak asi vyzvednu v knihovně. Uvidíme. Času dost..i když..


Tři dny,dvě fotky

11. srpna 2012 v 12:51 | Aksal |  Fotky

To jsou oni. Osudné balíky které způsobují bolest.




"..Zastav?"

10. srpna 2012 v 20:21 | Aksal |  O blogu a o mně..

Ono to frčí rychleji než jsem si představovala. Zdá se mi jako kdyby prázdniny byli teprve týden. Dlouho jsem se zase neozvala. Jeden důvod tu je-byla jsem u Karolíny. Napsat článek tam,nebylo zase těžké,ale přece jenom život na farmě je spousta zážitků. Byla jsem tam poprvé v životě a doufám že ne naposled. Moc se mi tam líbilo. To všechno.. Například přehánění prasat,sbírání vajec..Bylo to tak srandovní. A s ní ještě víc. Tak kdo by se nezasmál když utíká prase a poloviční člověk vezme klacek,bouchne prase po prdeli a řekne: "Hejáá!" Velmi bojácná :D Taky lonžování (-kůň na "vodítku") Terione a Kalverty bylo bezva. Řeknu vám,miluju koně,ale takhle blízko k nim jsem ještě nikdy nebyla.

Také její sestra s jejím (tuším že osmiměsíčním) synem je srandovní. V autě nám pouští bezva Skáčka a říká že tohle je hudba a ne žádná Farna a "Bíbr". Karolína proti ní měla hlody.
Například: "Týno. Ty když si čekala malého tak si byla v 3D kině? Ale to se prý nesmí! Co si tam dělala?" .. "Kadlo,představ si že jsem seděla a zakrývala si oči." Tři dny jsem si užila se smíchem.
Asi na to nezapomenu. Nedá se zapomenout na tak slavné výroky :D

Mám naraženou nohu. To je tak když někdo na balíkách chytá signál. Ale už to tolik nebolí.
Vlastně už vůbec. Jen mi řekla: "Tak teď pojď vlevo a dolů,ale hned se.." "..Zastav? To si chtěla říct? Kurňa!" Bolelo to jako čert. Špatná navigace! Příště do ní musím vrazit víc peněz :D

Zítra přidám fotky. Dnes už nemám čas to protřídit..


Léto

6. srpna 2012 v 10:39 | Aksal |  Fotky
Nějak začátkem prázdniny jsem se pustila do focení. A zase.. Z 500 fotek vyšlo asi okolo pětice.
Jinak jsem se nesnažila zachytit jenom sebe a to co patří mně (i když moje tělo..),ale fotila jsem i u sousedů a pak mi to přijde takové..Jiné! Nějaké jsou i upravené. U některých mi to přišlo zbytečné.

Výsledek:

Jejihc bezva slunečník.
Moje bezva brýle.
Moje bezva noty,které nesouvisí s létem,ale líbí se mi.
Bezva nebe.
A nakonec. Byla u nás Karolína. Ta fotka..Je divná,vypadáme tam jak opice a je to focené máminým telefonem. Takže kvalita!! Respektujte to. Je to s ní ;)

Názory beru ;)


Datum za datumem

6. srpna 2012 v 8:50 | Aksal |  O blogu a o mně..
Právě jsem se probudila. Prošla jsem barák a zjistila jsem že máma šla asi nakupovat a táta je v práci. Tak jsem zase po dlouhé době usedla k počítači a začala psát. Když jsem si to po sobě četla,začala jsem si i nadávat. Bylo to hrozné. Vždyť to znáte-přeskakování z myšlenek na myšlenku. Jak já se za to nenávidím. A tak ani nevím o čem psát. Ztrácí se mi slova. Možná chci něco vysvětlit,napsat,vypsat se.. Ale nevím. Nevím čím mám začít..

1.srpna Pro někoho kravina,ale pro mě bezva věc. Ten den jsem si přestala žehlit vlasy.
Ha,ha nikoho to nezajímá.

4.srpna Sestřenice oslavila patnáctiny. Pogratulovala jsem jí smskou: "Patnáctko!! :D Všechno nejlepší přeje tvoje zlatá sestřenka,mamka i táta. ;)" Poděkovala s "vytlemeným" smajlíkem. Jde o to že nejde ani uvěřit kolik jí už je. Známe se čtrnáct let a já už jsem v ní objevila to "kouzlo" člověka. Je tak bezvadná a nehraje si na to co není. Jako většina patnáctek

13.srpna Psala jsem o tom jak čekám na tenhle datum. Čekám,protože MOŽNÁ pojedu k sestřenici. A to jen možná. Máma neví. Rozhodovala se asi hodinu a pak řekla: "Uvidíme!" a už semnou o tom nemluvila. Typické. Vždy jen možná a pak vůbec. Na tátovu odpověď jsem ani nečekala. Tohle rozhoduje jenom máma. Bože,jak já bych tam chtěla.

22.srpna Karolíně bude třináct. Výškou vypadá spíše na desetiletou. Všichni stárnou,jen já si musím ještě chvíli počkat.

1.září Bezva prodloužíme si prázdniny,alespoň o dva dny. Do školy půjdeme až třetího. Možná se těšim,ale chvilkama bych na školu hodila sirku.